Aktuální stav naplňování cílů Lisabonského procesu v ČR v roce 2003 v oblasti životního prostředí
Informace z oblasti Udržitelný rozvoj a kvalita života
zdroj: Úřad vlády

Životní prostředí

1. Začlenění environmentálních cílů a principů do sektorových politik

Státní politika životního prostředí (SPŽP) je hlavním strategickým dokumentem pro oblast ŽP. V červenci 2003 byla zahájena příprava aktualizované SPŽP, která bude zpracována pro období do roku 2010. Bylo dokončeno vyhodnocení plnění SPŽP 2001, je zpracován návrh aktualizované SPŽP, její předložení vládě se předpokládá do konce února 2004. Státní politika životního prostředí vychází z 6. akčního programu EU pro životní prostředí a zároveň zohledňuje strategické dokumenty jak na úrovni národní (Národní rozvojový plán, Operační program Infrastruktura, strategické dokumenty ostatních resortů atd.), tak na úrovni mezinárodní (např. Implementační plán WSSD, Strategii udržitelného rozvoje EU, atd.).

V souladu s Cardiffským procesem MŽP prosazuje integraci environmentálních cílů do sektorových politik. MŽP se aktivně účastní již procesu zpracování sektorových politik, např. energetická, dopravní politika, zemědělská.

Důležitým nástrojem pro zohlednění environmentálních aspektů v sektorových politikách je posuzování vlivů strategických dokumentů na životní prostředí (SEA).

Udržitelný rozvoj představuje politickou prioritu pro začlenění životního prostředí a ochrany přírody a krajiny do provádění opatření podporovaných strukturálními fondy a Fondem soudržnosti. Realizací priorit bude uvedený program přispívat k udržitelnému rozvoji:
· prostřednictvím enviromentálních aspirací,
· podporováním vývoje směrem k veřejné dopravě, cyklistice,
· podporou ekonomického rozvoje ke zlepšování účinnosti paliv ve veřejné a soukromé dopravě,
· povzbuzováním místních orgánů k využití kvality jejich životního prostředí jako klíčového ekonomického faktoru,
· podporou integrovaného přístupu k rozvoji venkovského prostoru.

1.1. Zvýšení efektivity využívání energetických zdrojů do r. 2010

1.1. Orientace na obnovitelné přírodní zdroje

Cílem je snižování energetické náročnosti, podpora úspor energie a zvyšování podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie ze současných 3,6% na 8% v roce 2010. Evropská unie v 6. Akčním programu pro životní prostředí indikativně stanovuje cíle pro využívání obnovitelných zdrojů energie v EU, a to zvýšení jejich podílu na celkové výrobě energie na 12% a růst jejich podílu na výrobě elektřiny na 22% do roku 2010.

V současné době je podpora využívání energie z obnovitelných zdrojů uskutečňována prostřednictvím zastřešujícího Národního programu hospodárného využívání energie a jejích obnovitelných a druhotných zdrojů (dle zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií) a prováděcího Státního programu podpory úspor energie a využívání obnovitelných zdrojů energie, který je každoročně aktualizován a schvalován vládou.

V roce 2003 byl v souladu s programovým prohlášením vlády připraven a předložen vládě návrh zákona o podpoře výroby energie z obnovitelných zdrojů, který transponuje do našeho právního řádu směrnici EP a Rady č. 2001/77/ES, o podpoře elektřiny z obnovitelných zdrojů na vnitřním trhu. Zákon je určen pro podporu využívání obnovitelných zdrojů energie tak, aby byl zaručen růst podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie ze současných 3,6% na 8% v roce 2010. Zákon by měl vstoupit v platnost k 1. května 2004. Na MPO byla připravena Střednědobá energetická koncepce, která zohledňuje i využívání obnovitelných zdrojů energie. Z připravených 8 variant vybralo MPO variantu tzv. „zelený scénář“, která klade důraz na prolomení ekologických limitů těžby hnědého uhlí a na nárůst jaderné energie. Tento scénář je připraven k projednání vládou (byl poprvé projednáván dne 7.1.2004 a odložen k dalšímu projednání o 2 měsíce). Z hlediska vlivu na životní prostředí vydalo MŽP k tomuto scénáři záporné stanovisko.

1.1.2. Omezení vlivu odpadů na životní prostředí

Základním strategickým dokumentem pro nakládání s odpady v ČR je Plán odpadového hospodářství České republiky (POH) (nařízení vlády č. 197/2003 Sb.), který je zpracován pro období 2003 až 2010. Hlavním strategickým cílem POH je snižování měrné produkce odpadů nezávisle na úrovni ekonomického růstu (tzv. decoupling), maximální využívání odpadů jako náhrady primárních přírodních zdrojů a minimalizace negativních vlivů na zdraví lidí a životní prostředí při nakládání s odpady.

V rámci implementace POH jsou postupně zpracovávány Realizační programy (RP) pro významné komodity odpadů. V roce 2003 byly zpracovány RP pro nebezpečné odpady, pro kaly z ČOV, pro autovraky, pro obaly a odpady z obalů, pro biologicky rozložitelné komunální odpady, pro odpady s obsahem PVC a pro odstraňování PCB.

V roce 2004 by měly být dokončeny následujíc RP: pro elektrická a elektronická zařízení, pro odpady ze zdravotnictví, pro stavební a demoliční odpady a pro biodegradabilní odpady se zaměřením na odpady ze zemědělství, zahradnictví, rybářství, myslivosti, zpracování dřeva, atd., a dále Návrh nástrojů na podporu zvýšení materiálového využití odpad v ČR. Do konce roku 2006 by měly být ještě zpracovány RP pro pneumatiky, pro oleje, pro baterie a akumulátory, pro komunální odpady, pro průmyslové odpady, pro odpady z tepelných procesů, pro odpady z těžby, pro kontaminované zeminy, pro odpady ze živelních pohrom a RP ke značení a třídění plastů. Parlament ČR projednává novelu zákona 185/2001, o odpadech, který stanoví mimo jiné nakládání s autovraky.

1.3. Realizace ekologické daňové reformy

Hlavní myšlenkou ekologické daňové reformy (EDR) je přesun daňové zátěže ze zdanění práce na zdanění energií škodlivých životnímu prostředí při respektování daňové neutrality.

V rámci EDR dojde k navýšení stávajících spotřebních daní na jednotlivé druhy energie/produktů a zavedení nových spotřebních daní na energie nebo produkty, které ještě zdaněny nejsou. V první fázi EDR se zdaňují různé formy energie, s výjimkou energie získané
z obnovitelných zdrojů – ty jsou v souladu s principy ekologické daňové reformy od daně osvobozeny. Očekávaným důsledkem zavedení EDR bude na jedné straně snížení emisí a imisí znečišťujících látek, snížení energetické náročnosti, využívání technologií šetrnějších k životnímu prostředí a vyšší využívání obnovitelných zdrojů energie.

Hlavním gestorem v oblasti daňových reforem je MF. Na MŽP pokračuje v práci meziresortní pracovní skupina, která projednává možnosti zavedení ekologické daňové reformy v ČR.

V současnosti se připravuje implementace směrnice EU č. 2003/96/ES, o zdanění energií, do legislativy ČR. Tato směrnice je prvním krokem k uskutečnění EDR, obsahuje minimální sazby zdanění energií. Na rozdíl od současné legislativy ČR směrnice obsahuje směrnice minimální daňové sazby na spotřebu elektřiny, pevných paliv a zemního plynu pro vytápění.

V ČR je zdaňování minerálních olejů upraveno zákonem č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních. Elektřina a pevná paliva v současnosti nepodléhají v ČR spotřební dani. Na základě usnesení vlády č. 1233/2003 bude ČR žádat o přechodná období se směrnici 2003/96/ES v délce 4 let pro oblast elektřiny, pevných paliv, zemního plynu určeného pro výrobu tepla a v délce 2 let pro minimální sazby zdanění nafty pro pohon motorů pro podnikatele.

MF připraví novelu zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, která s účinností od 1.1.2008 (resp. 1.1.2012 v případě nafty) zavede vyšší sazby daně pro zemní plyn určený k vytápění a u nafty používané pro pohon motorů pro podnikatelské účely. MF současně připravuje návrh nového zákona o dani z elektřiny a nový zákon o dani z pevných paliv, s účinností od 1. ledna 2008. Prostřednictvím těchto zákonů bude zajištěna plná harmonizace práva ČR se směrnicí 2003/96/ES.

1.1.4. Změna vzorců spotřeby a výroby

Udržitelná výroba a spotřeba patří mezi priority Implementačního plánu světového summitu k udržitelnému rozvoji jako jeden z hlavních nástrojů pro realizaci strategie udržitelného rozvoje.

V oblasti udržitelné výroby jsou již realizovány některé nástroje v oblasti rozvoje a uplatnění dobrovolných nástrojů– eco-labelling a environmentální systémy řízení (EMS). V oblasti ekolabellingu je v současnosti nositelem loga EŠV (ekologicky šetrný výrobek) více jak 270 výrobků v rámci 32 výrobkových kategorií. Pozitivní přínos v této souvislosti má usnesení vlády č. 720/2000, které doporučuje státním orgánům přednostní nakupování ekologicky šetrných výrobků. Značný pokrok v ČR byl dosažen v zavádění EMS v průmyslových podnicích a službách; v druhé polovině roku 2003 má v České republice 510 podniků certifikovaný EMS (podle ISO 14001 nebo validace podle EMAS).

Zásadním krokem je zahrnutí environmentálních kritérií do veřejných zakázek (public procurement) v novelizovaném zákoně o veřejných zakázkách.

Rozvíjí se spolupráce s krajskými orgány při šíření informací o ekolabellingu a dalších dobrovolných nástrojích (ISO 14001/EMAS, čistší produkce, uzavírání dobrovolných dohod, využívá LCA, ekodesign, retail, tzv. zeleného nakupování – green purchasing).
Pokrok v této oblasti slouží nejenom ke zlepšení kvality životního prostředí, ale i zvýšení konkurenceschopnosti českých podniků na mezinárodních trzích a napomáhá připravenosti českých výrobců na podmínky jednotného vnitřního trhu EU. Rozvoj a implementace
dobrovolných nástrojů ve spojení s platnou legislativou vytvářejí mezi zainteresovanými skupinami (státní správa, podnikatelská sféra, spotřebitelé) základ pro definování a přípravu Integrované výrobkové politiky ČR.

1.2. Problematika zemědělství

1.2.1. Podpora zdravých a vysoce kvalitních produktů
viz bod 11.1.2.2.

1.2.2. Podpora environmentálně udržitelných metod produkce

Zemědělská produkce je realizována na 54% rozlohy ČR. Vlivem zemědělství může docházet k degradaci půdy (zhutňování), snižování biodiverzity volně žijících druhů, plošnému znečišťování vod. Pro předcházení negativním vlivům na životní prostředí je potřeba se zaměřit na podporu environmentálně udržitelných metod produkce, např. ekologické zemědělství, a orientaci na podporu mimoprodukčních funkcí zemědělství.

MŽP se ve spolupráci s MZe podílí na přípravě administrace agro-environmentálních programů a podporuje osvětu a vzdělávání. MŽP připravilo a schválilo materiál pro podporu ekologického zemědělství a v souladu s tímto materiálem připravilo učebnici pro ekologické
zemědělství.

MZe již od roku 1998 podporuje mimoprodukční funkce zemědělství, a to zejména údržbu travních porostů pastvou hospodářských zvířat, zatravňování a ekologické zemědělství. Státní podpora ekologického zemědělství v období po vstupu ČR do EU bude realizována prostřednictvím programového dokumentu „Horizontální plán rozvoje venkova“ v rámci fondu EAGGF.

V roce 2002 zahájilo MZe přípravné práce na strategickém dokumentu Akční plán ČR pro rozvoj ekologického zemědělství do roku 2010, který je připravován ve spolupráci s MŽP, Výzkumným ústavem zemědělské ekonomiky a nevládními zemědělskými organizacemi a
přímo navazuje na Evropský akční plán rozvoje ekologického zemědělství. Dne 20. 11. 2003 byl tento dokument schválen ministrem zemědělství a v březnu 2004 je plánováno jeho projednání vládou ČR.

V roce 2002 bylo na podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství vynaloženo 2,9 mld. Kč (k 20.2.2003). Podíl ekologického zemědělství činil 5,5% obdělávané půdy v roce 2002, LP nestanovuje cíl v této oblasti.

1.3. Problematika veřejného zdraví

Zdravé životní prostředí je jednou ze základních vnějších podmínek pro ochranu lidského zdraví a pro zlepšování kvality lidského života. Ochrana veřejného zdraví, resp. práva a povinnosti fyzických a právnických osob v oblasti ochrany a podpory zdraví, upravuje zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.

V květnu 2003 byla vydána vyhláška MZd č. 159/2003 Sb., kterou se stanoví povrchové vody využívané ke koupání osob. Vyhláška stanovila 128 koupacích oblastí v ČR. V současné době je dále připravován návrh zákona o hodnocení a snižování hluku v životním prostředí, který má transponovat směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES do právního řádu ČR.

V Legislativní radě vlády je projednáván návrh nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Na MZd se připravují novelizace některých vyhlášek (např. o požadavcích na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich
úpravy; o hygienických požadavcích na pitnou a teplou vodu; atd.).

V oblasti geneticky modifikovaných organismů (GMO) je připraven nový zákon o nakládání s GMO (projednáván v Parlamentu), který by měl nabýt účinnosti počátkem roku 2004. V souvislosti s přípravou nové evropské legislativy je v současné době věnována pozornost tzv. koexistenci, tedy možnosti využití geneticky modifikovaných organismů s ohledem na problematiku ekologického zemědělství. Problematikou geneticky modifikovaných potravin se zástupce MŽP pravidelně zabývá na jednání pracovní skupiny k problematice GM potravin při MZd.

V roce 2002 byl připraven Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – zdraví pro všechny v 21. století (ZDRAVÍ 21), který byl přijat vládou ČR usnesením č. 1046/2002. Program ZDRAVÍ 21 je rozsáhlý soubor aktivit zaměřených na stálé a postupné zlepšování všech ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva. Základní zodpovědnost za plnění programu má vláda a její Rada pro zdraví a životní prostředí (dále jen Rada), při níž je zřízen Výbor pro tento program. Program je otevřený dokument, který se v průběhu postupné realizace bude podle potřeby a zkušeností plynule upravovat a doplňovat. V roce 2003 byla započata realizace programu.

Pokračovala realizace systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí. Strukturální ukazatele v této oblasti nejsou definovány, lze využít jednotlivé složkové ukazatele, především ukazatel kvality městského ovzduší.

1.4. Problematika udržitelné dopravy

Doprava je v současné době jedním z nejrychleji se rozvíjejících oborů lidské činnosti a také odvětvím, které velmi negativně ovlivňuje životní prostředí (např. spotřeba neobnovitelných zdrojů, produkce emisí znečišťujících ovzduší, zvyšování hladiny hluku, zábor prostoru v krajině, atd.). Cílem je přesun dopravy ze silniční na environmentálně šetrnější druhy – železniční, veřejnou osobní dopravu, atd. Dlouhodobým cílem je oddělení křivek růstu výkonu ekonomiky od přepravních výkonů, tzv. decoupling. MŽP konkrétně podporuje snižování emisí škodlivin v přízemní vrstvě atmosféry a skleníkových plynů.

Novela zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, obsahuje mj. návrh na zajištění minimálního podílu biopaliv a jiných paliv z obnovitelných zdrojů v benzínu a motorové naftě. Daňového zatížení biopaliv a fosilních paliv by mělo být rozlišeno prostřednictvím
zákona o spotřební dani. Tato opatření vedou ke snižování emisí skleníkových plynů z dopravy.

Ve spolupráci MMR, MD a MŽP byla v roce 2003 připravena Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy v ČR, jejíž předložení vládě se projednává.

Pro sledování této oblasti jsou stanoveny ukazatele: objem nákladní dopravy k HDP, objem osobní dopravy k HDP, členění nákladní dopravy a členění osobní dopravy. Cílem je snižování objemu dopravy k HDP, snižování podílu silniční dopravy na celkové nákladní
dopravě a snižování podílu osobní automobilové dopravy na vnitrozemské celkové osobní dopravě.

MŽP v této oblasti podporuje uplatňování principů udržitelného rozvoje, konkrétně snižování emisí skleníkových plynů. Novela zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, obsahuje návrh na zajištění minimálního podílu biopaliv a jiných obnovitelných paliv jako náhrady za fosilní paliva na trhu a stanovení jejich kvality. Následovat by mělo rozlišení daňového zatížení biopaliv a fosilních paliv v zákoně o spotřební dani.

1.5. Snížení celkového objemu emisí a zlepšení kvality ovzduší

Vláda v červnu 2003 schválila návrh novely zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, která by měla vstoupit v platnost v roce 2004. V souladu s platnou legislativou je připravován Integrovaný národní program snižování emisí ČR (a souběžně Krajské programy snižování emisí a zlepšování kvality ovzduší) a Národní program snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidů síry a oxidů dusíku ze stávajících zvláště velkých spalovacích zařízení. Jejich přijetím budou implementovány požadavky rámcové směrnice ke kvalitě ovzduší a Směrnice k národním emisním stropům.

Jednou z dalších hlavních priorit pro ČR je také zajistit implementaci směrnice 2003/87/ES, o obchodování s emisemi skleníkových plynů. Pro sledování této oblasti je stanoven pouze jeden dílčí ukazatel – kvalita městského ovzduší – vystavení obyvatelstva znečištěnému ovzduší ozonem. V ČR se soustavně sledují emise základních znečišťujících látek (např. SO2, NOX, CO, NH3, tuhé znečišťující látky).

1.6. Ochrana biologické rozmanitosti (ochrana biodiversity)

V roce 2003 v České republice pokračoval proces sběru a zpracování dat pro přípravu návrhu soustavy chráněných území přírody, významných z hlediska Evropských společenství - Natura 2000. Byl dokončen návrh tzv. ptačích území (SPA) podle směrnice č. 79/409/EHS, o ptácích, o celkovém počtu 41 pro celou ČR a návrh území podle směrnice č. 92/43/EHS, o stanovištích, pro panonský biogeografický region. Zpracování návrhu území podle směrnice č. 92/43/EHS, o stanovištích, pro zbylou část ČR, tzv. kontinentální biogeografický region probíhá v současné době.

Česká republika se podílí na plnění závazků, vyplývajících ze členství v mezinárodních úmluvách v ochraně přírody.

Česká republika se v roce 2003 zapojila do projektu UNDP/GEF s názvem National Capacity Self-Assessment (NCSA - Hodnocení možností národních kapacit), který propojuje v rámci pracovních skupin CBD, Úmluvu o změně klimatu a Úmluvu o boji proti desertifikaci. V tomto roce se také rozběhl informační systém v rámci CBD, Clearing House Mechanism (CHM), který je určen pro výměnu informací o biodiversitě. Výměna informací je důležitým prvkem Lisabonského procesu.

Šestý akční program ES pro životní prostředí stanovil cíl zastavit pokles biodiverzity do roku 2010. Jako orientační figuruje tento cíl i ve Strategickém plánu Úmluvy o biologické rozmanitosti. Pro plnění tohoto cíle se sledují následující strukturální ukazatele: ochrana
přírodních zdrojů – oblasti chráněné biologické rozmanitosti – směrnice lokalit a směrnice ptáků.

1.7. Péče o životní prostředí s důrazem na sídelní útvary

Hlavním úkolem Ministerstva životního prostředí v této oblasti je prosazování principů udržitelného rozvoje v rámci péče o prostředí sídel. Konkrétně se jedná o nápravu neuspokojivého stavu území a zeleně v urbanizované a suburbanizované krajině. Klíčovým nástrojem implementace požadavků pro tuto oblast je Program péče o urbanizované prostředí (řídí se novelizovanou směrnicí MŽP č. 1/2003). Prioritou programu je komplexní přístup k regeneraci vegetace ploch v zastavěném území. Dále je ze SFŽP6 financován dílčí program 3.1.9. Regenerace urbanizované krajiny. Oba tyto programy jsou velmi úspěšné a přináší konkrétní výsledky v podobě projektovaných i realizovaných úprav zeleně v českých obcích.

Relevantním dokumentem EU k tématu efektivního v yužívání již urbanizovaných území je připravovaná Strategie EU pro zlepšení životního prostředí v sídlech (Thematic Strategy on the Urban Environment). MŽP zahájilo přípravné práce na vytvoření Koncepce udržitelného rozvoje lidských sídel v České republice. MŽP spolupracuje s NGO‘s v oblasti uplatňování principů udržitelného rozvoje lidských sídel v rámci Místní agendy 21.

Ministerstvo životního prostředí poskytuje podporu pro výzkum v oblasti udržitelného rozvoje sídel a souvisejících témat, jako je odcizování se městských dětí přírodnímu prostředí, vytváření zelených prstenců kolem měst, ochrana a rozvoj městské zeleně. Důraz je kladen také na minimalizaci dopravních potřeb.

1.8. Environmentální aspekty cestovního ruchu

Jedná se zejména o pozitivní usměrňování cestovního ruchu a podporu jeho environmentálně šetrných forem, iniciaci a podporu certifikace ekologických služeb cestovního ruchu, podporu využití cestovního ruchu jakožto nástroje obnovy a udržitelného rozvoje venkova, ochrany přírody a uchovávání i zhodnocování kulturních památek. Relevantními strategickými dokumenty EU jsou Evropská úmluva o krajině a Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví.

MŽP zahájilo přípravnou fázi procesu ekocertifikace malokapacitních ubytovacích zařízení cestovního ruchu a návrhu souvisejícího podpůrného programu, který by měl kromě ekologizace provozu zmíněných zařízení vést k podpoře venkovského podnikání, zejména
ekologického zemědělství a tradičních zemědělských i souvisejících socio-kulturních aktivit. Relevantními nástroji, používanými v EU jsou např. ekologická značka „Evropská květina“, dále pak obecnější nástroje EMAS (ISO 14000) a EMS.

Další zásadní aktivitou Ministerstva životního prostředí je iniciace přípravné fáze procesu vytváření sítě regionálních center šetrné turistiky včetně národního koordinačního centra a návrhu souvisejícího podpůrného programu na zakládání zmíněných regionálních center.

Směrodatným dokumentem je Evropská charta pro udržitelný cestovní ruch v chráněných oblastech (1991).